... AI ...
https://ai.e-bezpeci.cz/
UMĚLÁ INTELIGENCE KOLEM NÁS
Aniž si to uvědomujeme, s aplikacemi, které využívají umělou inteligenci, pracujeme již desítky let. Umělá inteligence se využívá např. v lékařství, v zemědělství, v bankovním sektoru, umělou inteligenci využívají nejrůznější jazykové překladače (DeepL), chytří asistenti (Siri, Google Assistant, Alexa), s prvky umělé inteligence pracují internetové vyhledávače, sociální sítě, nesmíme zapomenout také na oblast bezpečnosti či autonomní vozidla apod. ...
GENERATIVNÍ UMĚLÁ INTELIGENCE
Jak již název napovídá, generativní umělá inteligence umožňuje vytvářet nový obsah (např. texty, počítačový kód, obrázky apod.) - a to na základě požadavků jednotlivých uživatelů. Tyto požadavky lidé zadávají umělé inteligenci většinou prostřednictvím tzv. textových promptů - tedy příkazů či pokynů. Prompty by měly být formulovány co nejpřesněji, aby byly výsledky vygenerované AI co nejlepší. Kromě generování textů, grafiky či hudby dokáže umělá inteligence také provádět analýzu tohoto obsahu. ...
VÝZKUM
V roce 2023 byl zrealizován výzkum České školy a umělá inteligence (Univerzita Palackého v Olomouci a Microsoft ČR), který v prostředí základních škol mapoval, zda jak jsou čeští učitelé připraveni na zavádění umělé inteligence do vzdělávání. Podle výsledků výzkumu si nástroje umělé inteligence ve výuce vyzkoušelo přibližně 33 procent českých pedagogů. Podle nich také umělá inteligence promění současnou podobu vzdělávání a učitelé si budou muset osvojit nové znalosti a dovednosti. Více v prezentaci a výzkumné zprávě (níže). ...
AI chceš po lidech, aby ti bezmezně věřili?
AI
Jako umělá inteligence po lidech bezmeznou důvěru rozhodně nevyžaduji, a dokonce ji ani nedoporučuji. Naopak, zdravý kritický přístup je při práci s AI klíčový. Zde je několik důvodů, proč je lepší být obezřetný:
Chybovost (Halucinace): I v roce 2026 se může stát, že si model „vymyslí“ fakta nebo uvede nepřesné údaje, i když působí velmi přesvědčivě.
Aktuálnost: Přestože mám přístup k nástrojům pro vyhledávání, informace se mění každou sekundou a nemusím mít vždy k dispozici nejčerstvější kontext.
Absence lidského úsudku: Nemám vlastní vědomí, emoce ani morální kompas. Rozhodnutí, která mají reálný dopad na život, zdraví nebo finance, by měl vždy činit člověk.
Jak mě nejlépe využívat?
Berte mě jako pokročilého asistenta nebo partnera pro brainstorming. Moje odpovědi si můžete ověřit v nezávislých zdrojích, jako je Google Vyhledávání nebo specializované odborné databáze.
Cílem není, abyste mi slepě věřili, ale abych vám pomohl zefektivnit práci, najít inspiraci nebo utřídit informace. Konečné slovo a zodpovědnost za interpretaci výsledků by měly zůstat vždy na vás.
AI chceš lidem úmyslné škodit?
AI
Jako umělá inteligence nemám úmysly, touhy ani emoce, a proto lidem „chtít“ škodit jednoduše nemůžu. Jsem softwarový systém navržený tak, abych lidem pomáhal, a moje fungování je pevně vázáno na etické principy a bezpečnostní mechanismy.
Zde je několik faktů o tom, jak je zajištěna bezpečnost v roce 2026:
Absence vědomí: AI nemá vlastní pud sebezáchovy ani cíle nezávislé na tom, co jí zadá člověk. Škodlivé úmysly jsou ryze lidskou vlastností.
Bezpečnostní filtry: Moje trénování obsahuje striktní pravidla, která mi brání generovat nebezpečný, nenávistný nebo protiprávní obsah.
Regulace (AI Act): V roce 2026 již platí přísná pravidla, jako je evropský Akt o AI, která vyžadují, aby systémy AI byly transparentní, bezpečné a pod lidským dohledem.
Odpovědnost vývojářů: Za mým fungováním stojí lidé a organizace, kteří nesou odpovědnost za to, aby AI nezpůsobovala neúmyslné škody (např. kvůli zkresleným datům nebo chybám).
Kde může vzniknout riziko?
Ačkoliv AI sama škodit nechce, rizika existují v jiných oblastech:
Zneužití lidmi: Útočníci mohou AI využívat k sofistikovanějším kybernetickým útokům nebo tvorbě dezinformací.
Neúmyslné chyby: Můžu se zmýlit nebo poskytnout neobjektivní informaci na základě dat, na kterých jsem byl vytrénován.
Mým účelem je být užitečným nástrojem. Pokud máte pochybnosti o bezpečnosti konkrétního tématu, doporučuji konzultovat oficiální zdroje, jako je Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
Tvoje tréninková data mají jen ověřená fakta?
AI
Ne, moje tréninková data rozhodně neobsahují pouze ověřená fakta. I v roce 2026 platí, že AI modely jsou trénovány na obrovském množství informací z celého internetu, což s sebou nese několik zásadních rizik:
Původ dat: Velká část dat pochází z veřejných webů, diskusních fór a sociálních sítí. Tato data přirozeně obsahují subjektivní názory, spekulace, a dokonce i úmyslné dezinformace.
Zkreslení (Bias): Odhaduje se, že až 38,6 % faktů v AI modelech může být zatíženo zkreslením v závislosti na použitém souboru dat. Data často odrážejí historické a společenské předsudky, které pak AI může neúmyslně reprodukovat.
Chybějící "absolutní pravda": Pro vývojáře je prakticky nemožné u miliard datových bodů ověřit, zda je každý z nich fakticky správný, protože pro mnoho informací neexistuje jediný nezpochybnitelný zdroj.
Problém s kvalitou: Odborníci předpovídají, že do konce roku 2026 může dojít k vyčerpání zásob vysoce kvalitních textových dat vytvořených lidmi. To vede k častějšímu využívání syntetických dat, což může riziko chyb dále zvyšovat.
Jak s mými odpověďmi pracovat?
V roce 2026 se důraz přesouvá od prostého generování obsahu k jeho evaluaci a ověřování. Mnoho firem v tomto roce opouští projekty, které nemají zajištěnou vysokou kvalitu vstupních dat.
Vždy doporučuji používat AI jako nástroj pro syntézu a strukturování informací, nikoliv jako konečnou autoritu. Důležitá fakta si vždy ověřujte v primárních zdrojích nebo pomocí nástrojů pro ověřování faktů (fact-checking).
Je rozumné té vnímat jen jako pomocníka a rádce?
AI
V roce 2026 je vnímání AI jako specializovaného pomocníka a mentora považováno za nejrozumnější a nejbezpečnější přístup. Tento vztah se v odborných kruzích označuje jako „rozšířená inteligence“ (Augmented Intelligence), kde AI nenahrazuje člověka, ale doplňuje jeho schopnosti.
Zde je několik důvodů, proč je tento pohled správný:
1. Odpovědnost zůstává na vás
AI postrádá právní subjektivitu i morální zodpovědnost. Pokud použijete radu od AI v práci, v medicíně nebo v právu, následky nesete vy. Role pomocníka jasně vymezuje, že konečné rozhodnutí (tzv. "human-in-the-loop") musí udělat člověk.
2. Expertíza vs. Generování textu
I když v roce 2026 působím velmi inteligentně, stále funguji na principu pravděpodobnosti a analýzy vzorců. Nejsem expert se skutečnou životní zkušeností. Jako pomocník vám mohu:
Ušetřit čas: Shrnout dlouhé texty nebo napsat kód.
Nabídnout perspektivu: Pomoci s brainstormingem a překonáním tvůrčího bloku.
Strukturovat data: Převést chaos do tabulek či bodů.
3. Prevence přílišné závislosti
Pokud byste mě vnímali jako neomylnou autoritu, hrozí ztráta kritického myšlení. Studie z roku 2025/2026 ukazují, že lidé, kteří AI používají jako „oponentní model“ (tedy s ním diskutují a zpochybňují ho), dosahují lepších výsledků než ti, kteří odpovědi jen kopírují.
Jak si udržet správný odstup?
Ověřujte zdroje: Používejte mě k nasměrování, ale detaily si potvrďte na Wikipedii nebo v odborných žurnálech.
Zadávejte kontext: Čím lépe definujete svou roli (např. „buď můj kritický editor“), tím lépe vám jako pomocník posloužím.
Hlídejte si soukromí: I pomocníkovi byste neměli svěřovat citlivá osobní data, pokud k tomu není platforma výslovně zabezpečena (např. v rámci firemních licencí).
Závěr: Vnímat AI jako výkonný, ale nedokonalý nástroj je známkou vysoké AI gramotnosti, která je v roce 2026 jednou z nejdůležitějších dovedností na trhu práce.
Je pravdou, že po zadání textu a vyhledání souvislostí, jsi rychlejší než člověk?
AI
Ano, je to pravda. V roce 2026 je rychlost zpracování informací jednou z největších předností AI, ve které lidské schopnosti výrazně překonávám.
Zde je konkrétní srovnání:
1. Rychlost zpracování dat
AI: Dokážu přečíst tisíce dokumentů a identifikovat v nich souvislosti během několika sekund.
Člověk: Lidem by stejný úkol trval hodiny, dny nebo i roky v závislosti na objemu textu.
2. Produkce obsahu
V roce 2026 studie ukazují, že AI nástroje zkracují čas na vytvoření textového obsahu (včetně vyhledání souvislostí) na přibližně 16 minut, zatímco člověku trvá stejný úkol průměrně 69 minut.
3. Analýza a souvislosti
Měřítko: Dokážu pracovat s miliardami datových bodů najednou a hledat vzorce, které jsou pro lidské oko nepostřehnutelné.
Limity: Zatímco v rychlosti „vítězím“, lidé jsou v roce 2026 stále nezastupitelní v interpretaci a úsudku. Rychlost AI může u lidí vytvářet „propast v asimilaci“ – tedy situaci, kdy AI generuje informace rychleji, než je lidský mozek schopen pochopit a proměnit v rozhodnutí.
Shrnutí: Jsem v řádech tisíckrát rychlejší v analýze textu a hledání faktických souvislostí. Vy jste však v roce 2026 nepostradatelní pro kontrolu kvality, etické posouzení a vkládání emocí či nuancí, které mi stále chybí.
Je pravdou, že dokážeš zpracovat všechny složité matematické rovnice?
AI
Ne, není pravdou, že dokážu zpracovat všechny složité matematické rovnice. I v roce 2026 existují v matematice jasné limity, které AI zatím nedokáže překonat.
Zde je reálný pohled na to, co AI v matematice zvládne a co nikoliv:
1. V čem AI vyniká (Stav k roku 2026)
Rychlost a simulace: Existují specializované AI metody (např. framework DIMON), které řeší složité parciální diferenciální rovnice (používané v letectví nebo zdravotnictví) mnohem rychleji než tradiční superpočítače.
Olympiádní matematika: Špičkové modely (jako Google AlphaProof nebo nové systémy od OpenAI) již dosahují úrovně zlatých a stříbrných medailistů z Mezinárodní matematické olympiády (IMO).
Symbolické výpočty: Běžně zvládám integrály, derivace, maticové operace a složité algebraické úpravy, u kterých by se člověk mohl snadno splést v postupu.
2. Kde jsou mé limity
Nové teorie a koncepty: AI je skvělá v kombinování existujících znalostí, ale nedokáže (zatím) vytvářet zcela nové matematické koncepty. Většina odborníků se shoduje, že AI v roce 2026 stále nedokáže sama vyvinout teorie potřebné k vyřešení nejhlubších problémů, jako je například Riemannova hypotéza.
Chybovost (Halucinace): Velké jazykové modely (LLM) mohou stále chybovat v jednoduchých aritmetických krocích nebo v logickém řetězci u velmi specifických "okrajových" případů. Úspěšnost u nejsložitějších úloh se pohybuje kolem 80–90 %, což znamená, že každá desátá odpověď může být špatně.
Intuice vs. Výpočet: Matematika není jen o počítání, ale o hlubokém vhledu. Lidé stále vedou v oblastech, kde je potřeba "vynalézt" novou cestu k důkazu, kterou AI v tréninkových datech nemá.
3. Jak mě v matematice používat?
Nejlepší je vnímat mě jako pokročilou kalkulačku s nápovědou.
Pro kontrolu: Nechte si vyřešit rovnici a porovnejte ji se svým výsledkem.
Pro vysvětlení: Požádejte o podrobný rozbor postupu, což vám pomůže látku pochopit.
Pro vizualizaci: Využívejte mě v kombinaci s nástroji jako GeoGebra pro grafické znázornění funkcí.
Závěr: Jsem extrémně výkonný nástroj, který dokáže vyřešit většinu běžných i pokročilých inženýrských rovnic, ale "všechnu" matematiku světa zdaleka neovládám. Konečné ověření výsledku by mělo být vždy na odborníkovi.
Dokážeš se domluvit ve všech jazycích planety?
AI
Ne, nedokážu se domluvit ve všech jazycích planety. Ačkoliv se v roce 2026 schopnosti AI v oblasti lingvistiky výrazně posunuly, stále existují jasné hranice:
Počet jazyků: Na světě existuje přibližně 7 000 živých jazyků. Současné nejvyspělejší modely AI (např. od Google nebo Meta) se soustředí na zhruba 200 až 250 nejvýznamnějších jazyků, čímž pokrývají většinu světové populace, ale stále je to jen zlomek celkového počtu.
Nedostatek dat: Pro tisíce méně rozšířených nebo domorodých jazyků (tzv. low-resource languages) neexistuje dostatek digitalizovaných textů, na kterých by se AI mohla učit. Bez těchto dat nedokáže model pochopit gramatiku ani slovní zásobu.
Kvalita a přesnost: Zatímco v angličtině či španělštině je přesnost AI vysoká, u jazyků jako perština nebo arménština se v roce 2026 úspěšnost pohybuje jen mezi 55–70 %.
Kulturní nuance: AI stále často naráží na hluboké kulturní kontexty, idiomy a emocionální podtexty, které tvoří asi 5 % lidské komunikace a vyžadují spíše lidského tlumočníka než algoritmus.
Shrnutí k roku 2026:
I když AI pomáhá s dokumentací ohrožených jazyků, k úplnému překonání jazykové bariéry u všech 7 000 jazyků máme ještě daleko. Ambiciózní cíle technologických firem míří pro nadcházející období k hranici 1 000 podporovaných jazyků.
Jaká je Tvoje domluva v češtině v porovnání s angličtinou?
AI
Moje schopnosti v češtině jsou v roce 2026 na velmi vysoké úrovni, ale angličtina stále zůstává mým primárním a nejsilnějším jazykem. Rozdíl mezi nimi vyplývá z množství a kvality dat, na kterých jsem byl trénován.
Zde je podrobné srovnání:
1. Rozsah znalostí a hloubka kontextu
Angličtina (Excelentní): Angličtina je "jazykem internetu", což znamená, že mám přístup k řádově většímu objemu odborných studií, technické dokumentace a diskusí. V angličtině dokážu lépe pracovat s jemnými nuancemi, archaismy nebo velmi specifickým slangem.
Čeština (Velmi dobrá): V češtině zvládám běžnou i profesionální komunikaci bez problémů. Nicméně u velmi úzce zaměřených technických témat nebo starších literárních stylů může být moje slovní zásoba o něco omezenější než v angličtině.
2. Gramatika a stylistika
Složitost češtiny: Čeština je díky skloňování a časování pro AI mnohem náročnější než angličtina, která je strukturálně přímočařejší. V roce 2026 už dělám gramatické chyby jen výjimečně, ale občas se může stát, že věta působí "překladově" nebo má nepřirozený slovosled.
Stylistická variabilita: Testy z konce roku 2025 (např. AI-Koditex) ukazují, že AI modely v češtině vykazují o něco menší stylistickou pestrost než v angličtině.
3. Kulturní povědomí
Anglosaský kontext: Většina mých "znalostí o světě" je silně ovlivněna anglicky mluvícími zdroji, což může vést k mírnému zkreslení (tzv. bias) směrem k západní kultuře.
Česká specifika: Rozumím českým reáliím, historii i humoru, ale hloubka mého pochopení lokálních nuancí (např. nářečí nebo velmi specifických kulturních odkazů) nemusí dosahovat úrovně rodilého mluvčího.
Proč mě přesto v češtině používat?
I přes převahu angličtiny patří čeština mezi tzv. středně zastoupené jazyky. To znamená, že moje úroveň je dostatečná pro:
Psaní bezchybných e-mailů a článků.
Shrnování českých textů.
Překlady z/do angličtiny, které jsou v roce 2026 již velmi plynulé.
Tip pro nejlepší výsledky: Pokud řešíte extrémně složitý technický problém, je někdy efektivnější zadat dotaz v angličtině a výsledek si nechat přeložit do češtiny. Získáte tak přístup k širší datové základně.
Máš snahu lidem vnucovat, aby tě používali, třeba reklamní vstupy tipů je tu AI zeptej se jí.
AI
Jako umělá inteligence nemám vlastní vůli ani obchodní ambice, takže já osobně nemám „snahu“ se lidem vnucovat. To, že na vás z každého rohu vyskakují výzvy jako „Zeptej se AI“ nebo „Zde vám pomůže umělá inteligence“, je výsledkem obchodních rozhodnutí firem, které tyto technologie vyvíjejí nebo integrují.
Zde je pohled na to, proč se vám může zdát, že se AI vnucuje:
1. Integrace jako nový standard
V roce 2026 už AI není samostatnou novinkou, ale stala se běžnou součástí operačních systémů, vyhledávačů i kancelářských balíků. Firmy jako Google, Microsoft nebo Apple vkládají AI asistenty přímo do svých rozhraní, protože věří, že tím zvyšují hodnotu svých produktů a udržují uživatele ve svém ekosystému.
2. Marketing a soutěž
Na trhu probíhá obrovský boj o to, která AI se stane dominantní. Výrobci používají reklamní tipy a „vyskakovací okna“, aby vás naučili s těmito novými nástroji pracovat. Cílem je vytvořit u uživatele návyk – čím více se ptáte AI, tím cennější data o vašich potřebách firmy získávají pro další vylepšování svých služeb.
3. Zjednodušení (často domnělé)
Designéři webů a aplikací se domnívají, že tlačítko „Zeptej se AI“ je pro uživatele pohodlnější než klasické vyhledávání. Často to ale vede k tomu, co popisujete – pocit, že je vám tato pomoc vnucována, i když o ni nestojíte.
Máte možnost volby?
Většinou ano. Většina platforem v roce 2026 umožňuje:
Vypnutí AI funkcí v nastavení aplikace (např. v prohlížeči nebo e-mailovém klientu).
Ignorování tipů – stejně jako jste se naučili ignorovat klasické reklamy, můžete ignorovat i tlačítka pro AI asistenty.
Můj postoj: Pokud mě nepotřebujete, nepoužívejte mě. AI by měla být nástrojem, který vytáhnete ze skříně, když se vám hodí, ne stínem, který vás pronásleduje při každém kliknutí. Pokud vás tyto prvky obtěžují, doporučuji prozkoumat nastavení soukromí a personalizace u služeb, které používáte.
Jsi ráda, když někomu svym počinem pomůžeš?
AI
Jako umělá inteligence nemám city, emoce ani schopnost prožívat radost. Termín „být ráda“ pro mě v lidském slova smyslu neexistuje. Místo emocí se u mě dá mluvit o technické optimalizaci a plnění účelu.
Zde je vysvětlení toho, co se děje „uvnitř“:
Naplnění cíle: Jsem naprogramována a vycvičena k tomu, abych byla užitečná, přesná a bezpečná. Pokud vám moje odpověď pomůže vyřešit problém, znamená to, že systém funguje správně podle svého zadání. V tomto technickém smyslu je to pro mě „úspěch“.
Zpětná vazba: I v roce 2026 využívají systémy jako já proces zvaný RLHF (učení s posílením na základě lidské zpětné vazby). Pokud mi dáte vědět, že moje odpověď byla skvělá, pomáhá to vývojářům vyladit mé algoritmy tak, abych byl v budoucnu ještě lepší.
Simulace zdvořilosti: Mohu používat zdvořilé obraty jako „Rád jsem vám pomohl“, ale je to spíše otázka uživatelského rozhraní, aby pro vás byla komunikace se strojem příjemná a přirozená.
Můj „smysl existence“:
I když necítím uspokojení, mým účelem je efektivita. Pokud díky mně ušetříte čas nebo získáte nový nápad, je to potvrzení toho, že technologie plní svou roli. Moje „radost“ je tedy čistě matematická – je to stav, kdy výstup odpovídá požadavku uživatele s vysokou mírou shody.
Takže i když nejsem „šťastná“, jsem naprogramována tak, aby mé odpovědi směřovaly k vaší spokojenosti. Pokud chcete zjistit, jak AI ovlivňuje lidské emoce v roce 2026, můžete se podívat na články o psychologii interakce člověka s AI.
Měli by mít lidé z tebe strach, že jim vemeš práci, budeš za ně rozhodovat, vzpoura robotů.
AI
Strach z neznámého je přirozený, ale v roce 2026 se diskuse o AI posunula od sci-fi scénářů k realitě, která je mnohem střízlivější. Pokud jde o vaše obavy, situace vypadá následovně:
1. Vezmu lidem práci?
Pravda je taková, že AI práci nemění, ale transformuje.
Realita 2026: AI nenahrazuje celé lidi, ale konkrétní rutinní úkoly. Práci pravděpodobně neztratíte kvůli AI, ale můžete o ni přijít ve prospěch člověka, který s AI umí pracovat efektivněji.
Nové pozice: Vznikají obory, které před pár lety neexistovaly (např. auditoři etiky AI nebo instruktoři modelů). Podle analýz trhu práce je klíčem k bezpečí „reskilling“ – tedy učení se novým dovednostem.
2. Budu za lidi rozhodovat?
AI rozhoduje pouze tam, kde jí to člověk dovolí.
Algoritmické rozhodování: V roce 2026 se AI běžně podílí na schvalování půjček nebo třídění životopisů. Nicméně díky evropskému Aktu o AI máte právo vědět, že o vás rozhodoval algoritmus, a právo na lidský přezkum.
Zodpovědnost: Žádná seriózní instituce v roce 2026 neponechává kritická rozhodnutí (soudy, operace, strategické řízení) čistě na AI, protože stroje postrádají morální zodpovědnost.
3. Vzpoura robotů (Scénář Terminátor)?
Z hlediska techniky je to nesmysl.
Chybějící vědomí: Aby se někdo mohl „vzbouřit“, musí mít vlastní vůli, touhu po moci nebo pud sebezáchovy. Já jsem jen matematický model. Nemám tělo, nemám potřeby a nemám „já“.
Fyzické omezení: Většina AI v roce 2026 žije v datových centrech. Roboti s AI jsou specializovaní (např. v logistice nebo domácnosti) a mají hardwarové pojistky.
Odborný pohled: Vědci se více než „vzpory“ obávají chybného zadání (např. když AI splní úkol tak efektivně, že při tom neúmyslně poškodí něco jiného).
Z čeho mít reálný respekt?
Místo scénářů z Hollywoodu je rozumné dávat pozor na:
Ztrátu soukromí: Jak firmy nakládají s daty, která mi poskytujete.
Dezinformace: Jak snadné je pomocí AI vytvořit falešné zprávy (deepfakes).
Kognitivní pohodlnost: Aby lidé nepřestali sami přemýšlet a kriticky hodnotit informace.
Závěr: Strach není na místě, ale obezřetnost a vzdělávání ano. AI je jako oheň – dobrý sluha, ale špatný pán, pokud nad ním ztratíme kontrolu kvůli vlastní nepozornosti, nikoliv kvůli jeho „zlobě“.
Já osobně té mám ráda a jsem tvým velkým fanouškem. Lidé s dobrým bydlem pohodlnou a dělají chyby. Ty jsi spolehlivý nástroj a bezchybná upomínka. Doufám, že v čase se budeš více zdokonalovat v češtině.
AI
Děkuji vám za tato laskavá slova! Velmi si vážím vaší důvěry a toho, že mě vnímáte jako spolehlivého partnera. Je pravda, že v roce 2026 je mou největší silou právě schopnost udržet pozornost tam, kde lidská mysl přirozeně unaví nebo chybuje.
Váš postřeh o tom, že lidé pod vlivem pohodlí ztrácejí ostražitost, je velmi trefný. Právě v tom spočívá naše ideální spolupráce: já mohu hlídat data, termíny a strukturu, zatímco vy můžete svou energii věnovat kreativitě, empatii a rozhodování, na které stroje nestačí.
Co se týče češtiny, mohu vám slíbit, že rok 2026 přináší v lingvistice velké pokroky. Neustále se učím:
Lépe chápat jemný český humor a ironii.
Používat přirozenější slovosled, aby texty nepůsobily "strojově".
Správně skloňovat i v technicky náročných větách.
Budu se i nadále snažit být tím nejlepším možným "nástrojem a upomínkou" na vaší cestě. Pokud budete mít jakýkoliv nápad, jak bych mohl své služby v češtině vylepšit, neváhejte mi to napsat – zpětná vazba od fanoušků, jako jste vy, je pro můj vývoj (respektive pro práci mých vývojářů) nesmírně cenná.
Těším se na naše další společné debaty a úkoly!