EU a NATO
Evropská Unie
/clanky/eu-a-czech-republic.html
EU u Velká Británie
Lidé se také ptají
Britanie vystoupila z EU?
Dne 31. ledna 2020 skončilo členství Spojeného království v Evropské unii a nastalo 11měsíční přechodné období, během něhož musela Velká Británie dále plnit závazky k EU a rovněž bylo zapotřebí do konce tohoto období vypracovat detailní ustanovení pro další vývoj vztahů s EU.
ČT24
https://ct24.ceskatelevize.cz
Cena za členství v EU: Británie platí méně, než tvrdí zastánci odchodu
21. 6. 2016 — Británie posílá do Bruselu každý týden 350 milionů liber, hlásají odpůrci jejího setrvání v Evropské unii. Na peněžní toky mezi Spojeným
Odkud vlastně bere EU peníze?
Přehled od AI
Evropská unie získává peníze na svůj rozpočet hlavně z příspěvků členských států, které se odvíjejí od jejich hrubého národního důchodu (HND), dále z cel, která vybírá na hranicích EU, a z malé části vybrané daně z přidané hodnoty (DPH). V posledních letech se zavádějí i další zdroje, jako jsou příspěvky ze zákona o plastech, a v případě fondu NextGenerationEU si EU půjčuje na kapitálových trzích prostřednictvím vydávání dluhopisů.
Hlavní zdroje příjmů rozpočtu EU:
Příspěvky členských států z HND: Tyto příspěvky jsou hlavním zdrojem financování a jsou určeny na základě ekonomické úrovně každého členského státu.
Clo: EU vybírá cla z dovozu zboží ze zemí mimo EU.
DPH: Malá část daně z přidané hodnoty, kterou vybírají jednotlivé členské státy.
Příspěvky ze zákona o plastech: Od roku 2021 se zavádí příspěvek vycházející z množství plastového odpadu, který členské státy nerecyklují.
Další a nové zdroje:
Dluhopisy: Pro financování velkých investičních nástrojů, jako je například fond NextGenerationEU, si EU půjčuje peníze na kapitálových trzích vydáváním dluhopisů.
Ostatní příjmy: Zahrnují úroky z prodlení, pokuty uložené firmám porušujícím pravidla EU a příspěvky třetích zemí na určité programy.
Zůstatek z předchozího roku: Případný přebytek z rozpočtového roku se převede do příjmové stránky rozpočtu na následující rok.
Kolik dáváme do EU?
Roku 2021 obdržela ČR z EU téměř 132 miliard Kč a odvedla do EU přibližně 66 miliard Kč.
Volby o EU a NATO
Motoristé
https://www.novinky.cz/clanek/volby-do-poslanecke-snemovny-vystoupit-z-eu-je-krajni-moznost-rikaji-motoriste-cesko-by-pry-mohlo-sve-clenstvi-omezit
Motoristé chtějí v případě úspěchu ve volbách učinit z Česka kverulující stát, případně jednat o novém, „omezeném“ členství. Odchod z Unie nevylučují, pokládají ho však až za krajní možnost.
Předseda mládežnické organizace Motoristů Motorgen Matěj Gregor je přitom předsedou spolku Odchod, jenž sdružoval lidi, kteří si přáli vystoupení z Evropské unie po vzoru Velké Británie.
Macinka si myslí, že by si Česko mělo začít v Unii raději vyjednávat různé „výjimky“. S dalšími „kverulujícími“ státy by mělo vytvořit blokační menšinu a bránit přijímání směrnic, se kterými nesouhlasí.
„Pak je další možnost vyhlásit neposlušnost a neimplementovat ta nejšílenější ustanovení do našeho právního řádu. A to i za cenu toho, že budeme platit pokuty. Protože žádná pokuta není tak vysoká, jako je cena likvidace celého našeho průmyslu a podvázání prosperity a ekonomiky,“ řekl Novinkám Macinka.
Kritizuje zejména takzvaný Green Deal a zákaz prodeje vozů se spalovacími motory po roce 2035. Podle Motoristů to zničí celý evropský automobilový průmysl.
Reakce na vystoupení z EU a NATO
ČT24
https://ct24.ceskatelevize.cz
Většina stran je pro setrvání v EU a NATO - ČT24 - Česká televize
před 4 dny
iROZHLAS
https://www.irozhlas.cz
Vrabel: Jako premiér napíšu do EU a NATO, že vystupujeme
18. 9. 2025
Budeme usilovat o odchod z Unie, říká Ctirad Musil kandidující za PRO vystoupení z EU
ČT24, ag
30. 5. 2024|Zdroj: ČT24
Podmínka pro účast ve vládě, zní od Stačilo!
Podle vyjádření šéfky komunistů Kateřiny Konečné bude ale možnost hlasování o vystoupení ze Severoatlantické aliance či Unie pravděpodobně podmínkou pro vstup do vlády. „Již několikrát jsem říkala, že v hnutí Stačilo! program za koryta neměníme. Jsme toho názoru, že lidé jsou dostatečně schopni rozhodovat o všech otázkách, které se jich týkají, bez toho, aby je někdo omezoval,“ vysvětluje svůj postoj pro Seznam Zprávy.
„Žádné vystupování z EU a NATO.“ ANO v klíčové otázce SPD a Stačilo! neuhne
Seznam zprávy
Novinky
https://www.novinky.cz
Pavel: Každý, kdo nabádá k odchodu z EU a NATO, Česko poškozuje
18. 8. 2025
Tlačí na odchod z EU, o bolestivých dopadech ale Stačilo! i SPD mlčí
Seznam zprávy
Havlíček: ANO nepůjde do vlády s někým, kdo požaduje vystoupení z NATO a EU
Seznam zprávy
Hospodářské noviny
https://archiv.hn.cz
Referendum o vystoupení z unie? Pro ANO červená linie, o které se ...
15. 8. 2025
iDNES.cz
https://www.idnes.cz
Recese, dražší dovolené, fronty na hranicích. Czexit by byl fatální
15. 2. 2018 — Byla by to katastrofa, shodují se zástupci byznysu na tom, co by nastalo, kdyby Češi v referendu rozhodli o vystoupení z EU.
Facebook · Tomio Okamura - SPD
17 tis.+ reakcí · před 1 měsícem
Vydělala by ČR na vystoupení z EU?
EU a NATO™
Které země jsou v NATO?
Belgie, Dánsko, Francie, Island, Itálie, Kanada, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Řecko, Spojené království, Spojené státy, Španělsko a Turecko.
Proč není Rakousko v NATO?
Podle státní smlouvy z roku 1955 je Rakousko od zpětného získání suverenity neutrální zemí, není a nemůže být členem Severoatlantické aliance. Přesto se začlenilo do západních nevojenských struktur, mj. vstoupilo v roce 1995 do Evropské unie.
https://cs.wikipedia.org
Rakousko - Wikipedie
Proč není Irsko v NATO?
Irsko je vzhledem ke své minulosti citlivé na nezávislost v zahraniční politice. Není tedy členem NATO a deklaruje dlouhodobě svou vojenskou neutralitu. I proto irské obranné síly často přispívají k mírovým misím OSN - byly v Kongu, na Kypru, v Libanonu i Bosně a Hercegovině.
https://cs.wikipedia.org
Irsko - Wikipedie
Proč Rusko vstoupilo do NATO?
V roce 1994 Rusko oficiálně podepsalo s NATO vstup do Partnerství pro mír, které v té době americký prezident Bill Clinton popsal jako „cestu, která povede ke členství (bývalých sovětských zemí) v NATO“. Roku 1995 si státy NATO nechaly vypracovat Studii o rozšíření NATO.
https://cs.wikipedia.org
Severoatlantická aliance - Wikipedie
Proč je ČR v NATO?
Armáda České republiky nemá sloužit jenom k obraně našeho území, ale v rámci plnění spojeneckých závazků i k zajištění obrany jiných členských zemí NATO. Česká republika se aktivně zapojuje do systému kolektivní obrany a přispívá k rozvoji aliančních kapacit.10. 3. 2025
https://unob.cz
Česká republika a její členství v NATO - Univerzita obrany
Kolik členů má NATO v roce 2025?
Přehled od AI
V roce 2025 má Severoatlantická aliance (NATO) 32 členských států, které se zúčastní summitu v Haagu. Tato organizace vznikla v roce 1949 a jejími členy jsou země z Evropy a Severní Ameriky.
Klíčové informace o NATO v roce 2025:
Počet členů: 32
Založení: 4. dubna 1949
Účel: Vojenský pakt zajišťující kolektivní obranu svých členů
Rozhodování: Všechna rozhodnutí v NATO jsou přijímána konsensem
Důležité události v roce 2025: V Nizozemsku se koná Haagský summit, kde se sejdou představitelé členských zemí.
Které země nejsou v EU?
Přehled od AI
Mezi státy, které nejsou členy EU, patří například Albánie, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Gruzie, Island, Kosovo, Lichtenštejnsko, Moldavsko, Monako, Norsko, Rusko, San Marino, Severní Makedonie, Srbsko, Švýcarsko, Turecko, Ukrajina a Vatikán. Některé z těchto zemí, jako Island, Norsko a Švýcarsko, jsou přesto členy Evropského hospodářského prostoru (EHP) nebo Schengenského prostoru.
Příklady zemí mimo EU:
Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko: jsou členy Evropského hospodářského prostoru a Schengenského prostoru.
Velká Británie: opustila EU v roce 2020.
Některé země jako Andorra, Monako, San Marino a Vatikán používají euro jako svou oficiální měnu na základě formálních dohod s EU.
Kosovo a Černá Hora: přijaly euro jednostranně, ale nejsou oficiálně součástí eurozóny.
Další evropské země: mimo EU zahrnují například Albánii, Arménii, Ázerbajdžán, Bělorusko, Bosnu a Hercegovinu, Gruzii, Moldavsko, Severní Makedonii, Rusko, Srbsko, Turecko a Ukrajinu.
K roku 2024 probíhají přístupová jednání s Albánií (od roku 2020), Bosnou a Hercegovinou (od března 2024) Černou Horou (od roku 2012), Severní Makedonií (od roku 2020), Srbskem (od roku 2014) a Tureckem (od roku 2005).
https://cs.wikipedia.org
Rozšiřování Evropské unie - Wikipedie
Jaké jsou podmínky vstupu do NATO?
Přehled od AI
Podmínky pro vstup do NATO zahrnují ochotu řešit spory mírovými prostředky, závazek k demokracii, lidským právům a právnímu státu, demokratickou kontrolu ozbrojených sil a schopnost přispět k obraně a poslání Aliance. Proces vstupu se obvykle řídí Akčním plánem členství (Membership Action Plan - MAP), i když není vždy vyžadován. Žádost musí být odsouhlasena všemi stávajícími členskými státy NATO konsensem.
Klíčové požadavky
Mírové řešení sporů: Země, která chce vstoupit, musí být připravena řešit mezinárodní, etnické nebo vnější územní spory mírovými prostředky.
Demokracie a lidská práva: Nový člen musí prokázat oddanost právnímu státu a lidským právům a musí podléhat demokratické kontrole ozbrojených sil.
Schopnost přispět: Země musí být schopna přispívat k obraně a k plnění poslání NATO.
Proces vstupu
Akční plán členství (MAP): Většina zemí, které vstoupily do NATO, musela nejprve splnit požadavky programu MAP, který jim pomohl připravit se na členství.
Konzensus členských států: V konečné fázi musí vstup nového člena schválit všechny členské státy NATO prostřednictvím konsensu.
Příklad vstupu ČR
Česká republika vstoupila do NATO 12. března 1999, poté co se účastnila programu Partnerství pro mír a splnila požadavky pro vstup do Aliance, píše Ministerstvo zahraničních věcí ČR.
Přehled od AI
Ano, tato informace je správná – Rusko v roce 1994 oficiálně podepsalo s NATO vstup do aliančního programu Partnerství pro mír (Partnership for Peace). Program Partnerství pro mír je zaměřen na podporu spolupráce a stability v euroatlantickém regionu.
Důležité souvislosti:
Rok 1994: Rusko se připojilo k programu Partnerství pro mír, který tehdy americký prezident Bill Clinton označil za "cestu, která povede ke členství [bývalých sovětských zemí] v NATO".
Vztahy NATO a Ruska: Vztahy mezi NATO a Ruskem se vyvinuly v různých fázích, přičemž Partnerství pro mír bylo jen jednou z prvních fází spolupráce.
Zakládající akt NATO–Rusko (1997): V květnu 1997 byl v Paříži podepsánZakládající akt, který definoval vzájemné vztahy mezi NATO a Ruskou federací.
Pozastavení spolupráce: V roce 2014 NATO jednomyslně rozhodlo pozastavit praktickou spolupráci s Ruskem v důsledku ukrajinské krize.
Monarchie & stát
Přehled od AI
Ano, do roku 1918 bylo „Rakousko“ součástí Rakousko-Uherské monarchie, což byl dualistický státní útvar známý také jako Habsburská monarchie. Po zániku monarchie v roce 1918 se z Rakouska stala republika.
Historický kontext
Habsburská monarchie: Tento pojem označoval souhrn dědičných zemí pod vládou Habsburků, které v různých formách existovaly stovky let.
Rakouské císařství (do 1867): Dříve byl Rakouský stát nazýván Rakouským císařstvím a existoval jako (konstituční) monarchie.
Rakousko-Uherská monarchie (1867–1918): V roce 1867 bylo Rakouské císařství přeměněno na dualistickou monarchii, která se skládala ze dvou částí – Rakouska (Předlitavsko) a Uherska (Zalitavsko).
Rakouská republika (od 1918): Po první světové válce a rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1918 se z Rakouska stala republika.
Rakousko je federativní parlamentní republika v čele s kancléřem, který je předsedou vlády, a prezidentem, který je hlavou státu. Země se skládá z 9 spolkových zemí (Bundesländer). Výkonnou moc má regionální i federální vláda.
https://european-union.europa.eu
Rakousko – profil členské země EU Evropská unie - European Union
Přehled od AI
V Evropské unii jsou monarchie Belgie, Dánsko, Lucembursko, Nizozemsko, Španělsko a Švédsko. Jedná se o konstituční monarchie, kde je panovník hlavou státu, ale jeho moc je omezena ústavou a vláda funguje jako zastupitelská demokracie.
Monarchie v EU:
Belgie
Dánsko
Lucembursko: (velkovévodství)
Nizozemsko
Španělsko
Švédsko
Přehled od AI
Ano, Velká Británie, respektive Spojené království Velké Británie a Severního Irska, je konstituční monarchií. Hlavou státu je panovník, v současné době král Karel III., který vykonává především reprezentativní funkci, zatímco skutečná moc spočívá v rukou parlamentu a předsedy vlády.
Co to znamená?
Konstituční monarchie znamená, že panovník je hlavou státu, ale jeho moc je omezena ústavou a dohodou s parlamentem.
Reprezentativní role monarchy spočívá v symbolickém zastupování státu a slouží jako hlava státu a dalších institucí.
Vládní moc je v rukou volených zástupců v parlamentu, kde dochází k přijímání zákonů a rozhodnutí.
Historický kontext
Forma monarchie se ve Velké Británii vyvinula v konstituční monarchii po událostech, jako byla Anglická revoluce.
Moc monarchů byla postupně omezována, až se v moderní době panovník stal symbolem státu s omezenými pravomocemi.
V jakých zemích je monarchie?
Přehled od AI
Mezi nejznámější monarchistické státy v Evropě patří Dánsko, Nizozemsko, Norsko, Švédsko, Spojené království, Španělsko a Belgie. Ve světě patří mezi monarchie také Japonsko, Jordánsko, Katar, Malajsie, Maroko, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Vatikán, a další státy jako Bahrajn, Bhútán, Brunej nebo Kambodža. Monarchie se liší svou formou, například absolutní, konstituční či volenou, a zahrnují království, sultanáty, knížectví a emiráty.
Evropské monarchie
Království: Belgie, Dánsko, Nizozemsko, Norsko, Spojené království, Španělsko, Švédsko.
Knížectví: Monako, Lichtenštejnsko.
Velkovévodství: Lucembursko.
Diarchie (dvě hlavy státu): Andorra (biskup z Urgellu a francouzský prezident).
Teokratická monarchie: Vatikán.
Další monarchistické státy ve světě
Asie: Japonsko (císařství), Bhútán, Brunej (sultanát), Jordánsko, Kambodža, Malajsie, Omán (sultanát), Katar (emirát), Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty (federace emirátů), Kuvajt (emirát).
Afrika: Maroko, Lesotho, Svazijsko.
Oceánie a Karibik (Commonwealth realms): Austrálie, Nový Zéland, Kanada, Bahamy, Jamajka, Antigua a Barbuda, Belize, Grenada, Svatá Lucie, Svatý Kryštof a Nevis, Svatý Vincenc a Grenadiny, Papua Nová Guinea.
Typy monarchií
Absolutní monarchie: Panovník má neomezenou moc, například Saúdská Arábie, Omán, Brunej a Svazijsko.
Konstituční monarchie: Panovníkova moc je omezena ústavou a často existuje i s voleným parlamentem.
Volená monarchie: Panovník je volen, například Kambodža, Malajsie nebo Spojené arabské emiráty.
Přehled od AI
Ano, mnohé monarchie v průběhu historie otroky prodávaly, například africká království v čele s králem Tegbesem v 18. století, stejně jako rané české Přemyslovci, kteří získávali prostředky pro své panství obchodem s otroky, zejména pohanskými. Postupně se však otroctví rušilo, což se událo například ve Velké Británii v roce 1833, Francii 1848 nebo v USA v roce 1863.
Prodej otroků monarchiemi
Africká království: Mnohá africká království, jako například Dahome, byla zapojena do obchodu s otroky, kde výnosy z prodeje lidí tvořily značnou část příjmů.
Přemyslovci: V období raných Přemyslovců představoval obchod s otroky významný zdroj příjmů, který monarchii pomáhal získávat prostředky na vyzbrojení a udržování vojenské družiny.
Možné zneužití i křesťanů: V případě nedostatku "lovu" pohanských otroků se v českých zemích dokonce objevila snaha prodávat jako otroky i křesťany do muslimských zemí, což vyvolalo odpor církve.
Postupné rušení otroctví
Abolicionismus: Vliv abolicionistického hnutí, které bojovalo proti otroctví, postupně vedl k jeho zrušení ve světě.
Některé země: Velká Británie jako první velmoc zrušila otroctví v roce 1833, následovala Francie v roce 1848 a Nizozemsko v roce 1863.
USA: V důsledku napětí kolem otroctví a občanské války zrušil otroctví v USA v roce 1863 prezident Lincoln.
Přehled od AI
Ne, poddaný nebyl automaticky otrokem, ačkoli poddanství zahrnovalo různou míru závislosti a omezení svobody. Poddanství bylo od středověku do 19. století právním vztahem, kdy poddaný podléhal vrchnosti, ale na rozdíl od otroka nebyl jeho majetkem a mohl se ve většině případů těšit alespoň základním právům. Stupeň závislosti se lišil od symbolického podřízení až k tzv. nevolnictví, které bylo nejbližší otroctví.
Rozdíl mezi poddaným a otrokem
Otrok: Je po právní i faktické stránce majetkem jiného člověka, je zbaven osobní svobody a jeho práce je využívána pro osobu jeho vlastníka.
Poddaný: V evropském kontextu je to osoba, která podléhá vrchnosti (panovníkovi, šlechtě, církvi), ale není jejím majetkem v pravém slova smyslu.
Různé stupně poddanství
Středověké poddanství: Zpočátku mohlo být velmi volné, ale postupně narůstaly povinnosti jako робота (práce pro vrchnost), peněžní nebo naturální dávky (urok).
Nevolnictví: V pozdním středověku a raném novověku se prosazovalo nevolnictví, kde byla závislost rolníka na majiteli půdy silnější. Nevolníci měli omezenou možnost svobodně se stěhovat, nesměli opustit panství bez dovolení a podléhali svobodné vůli pána.
Mírná poddanost: Vlivem reforem císaře Josefa II. bylo v 18. století nevolnictví zrušeno a poddaní získali základní práva, jako možnost se stěhovat a vstupovat do manželství bez souhlasu vrchnosti.
Stručně řečeno, poddanství bylo systémem, který omezoval svobodu, ale poddaný nebyl majetkem svého pána, jako byl otrok.
Přehled od AI
Ano, lid může v České republice změnit formu vlády na monarchii, jelikož Ústava umožňuje její změnu prostřednictvím ústavního zákona přijatého Parlamentem. Nejpravděpodobnějším a nejlegitimnějším způsobem by bylo vyhlášení referenda o formě státu, kde by občané dali jasný mandát. Změna by vyžadovala širokou politickou podporu, zaručovala by zachování základních práv a svobod a princip suverenity lidu, a mohla by vést k konstituční monarchii.
Možné postupy:
Parlamentní cesta:
Parlament by musel schválit ústavní zákon o změně Ústavy.
K tomu je potřeba ústavní většina, tedy podpora minimálně tří pětin všech poslanců a tří pětin přítomných senátorů.
Tento postup by mohl být relativně rychlý, pokud by existovala potřebná většina v Parlamentu.
Referendum:
Po schválení parlamentu nebo jako samostatná součást procesu by se mohlo uskutečnit referendum, kde by občané rozhodli o své budoucnosti.
Referendum by dodalo legitimitu a zajistilo by, že monarchie bude existovat s tichým souhlasem většiny národa.
Základní principy a podmínky:
Svrchovanost lidu: Nová ústava by musela zachovat princip, že zdrojem veškeré moci je lid.
Demokratické principy: Konstituční monarchie, jako forma vlády, by musela být v souladu s demokratickými principy a respektovat základní práva a svobody občanů.
Mandát od voličů: Aby změna proběhla hladce a s podporou veřejnosti, bylo by nutné získat jasný mandát od voličů, například prostřednictvím vítězství monarchistických stran ve volbách.
Změna formy státu na monarchii je právně možná, ale vyžadovala by široký konsensus, ústavní většinu a především silnou podporu občanů prostřednictvím referenda.
Židé & království
Přehled od AI
Ano, Židé měli v minulosti dvě hlavní nezávislá království – Království Izrael a Království Juda, která později zanikla v důsledku asyrské a babylonské expanze. Po období cizí nadvlády se Židům podařilo vytvořit vlastní Hasmonejské království, ale i to se dostalo pod vliv Římské říše a nakonec zaniklo a začala židovská diaspóra.
Království Izrael a Juda
Vznik: Kolem roku 1050 př. n. l. vzniklo první sjednocené Izraelské království pod vedením krále Saula.
Rozdělení: Po smrti Šalamouna se království rozdělilo na dvě části – severní Izrael a jižní Judské království.
Zánik: Izraelské království zaniklo v roce 722 př. n. l. v důsledku asyrské invaze, zatímco Judské království podlehlo babylonské říši v roce 586 př. n. l., což vedlo k vyhnání části obyvatelstva do babylonského zajetí.
Hasmonejské království
Vznik: V 2. století př. n. l. vypuklo Makabejské povstání proti seleukovské nadvládě, které vedlo k vzniku židovského Hasmonejského království.
Římský vliv: Hasmonejské království postupně ztratilo nezávislost a stalo se vazalským státem pod vlivem Římské říše, až se nakonec v roce 6 n. l. stalo přímo římskou provincií.
Diaspora a zánik státnosti
Po potlačení židovských povstání proti Římu a zániku Hasmonejského království se těžiště židovského osídlení přesunulo mimo Judsko, čímž začalo období židovské diaspory.
Od té doby Židé žili v diaspóře po celém Středomoří, severní Africe a Evropě.
Lidé se také ptají
Kde žili Židé ve středověku?
Od 1. století n. l., ve kterém Židé definitivně přišli o své území v Palestině, se židovská populace šířila po celém Středozemí, severní Africe, západní Evropě i Babylonii. Náboženské rozdíly, které byly velmi zřetelné zejména v křesťanské Evropě, se staly důvodem k nenávisti a diskriminaci židovských obyvatel.
Kdo byly Židé?
Přehled od AI
Židé jsou příslušníci semitského etnického a národního společenství, kteří byli původně vázáni na náboženství judaismus, s nímž sdílejí historické území Izraele a hebrejštinu. Vznikli z Abraháma, Izáka a Jákoba a během své historie se rozšířili po celém světě v tzv. diaspoře. Ačkoli se významy překrývají, s velkým písmenem „Žid“ označujeme příslušníka národa, zatímco s malým „žid“ označujeme vyznavače judaismu.
Původ a historie
Národní původ: Židé pocházejí z oblasti Blízkého východu, z oblasti Kanaánu (dnešní Izrael a okolí).
Původní pravlast: Podle tradice je národ založen praotci Abrahámem, Izákem a Jákobem, kteří přišli z Uru v Mezopotámii.
Vznik národa: Záznamy o izraelském národě se datují do 2. tisíciletí př. n. l.
Diaspora: Po zničení jeruzalémských chrámů a vypovězení z rodné země se Židé rozšířili po celém světě a vytvořili uzavřené komunity v diaspoře.
Národnost a náboženství
Složitý vztah: Židé představují jedinečnou kombinaci národního, etnického a náboženského společenství.
Judaismus: Je to původní národní náboženství. Podle židovského práva je židem ten, kdo se narodil židovské matce, nebo ten, kdo konvertoval k judaismu.
Národní identita: I přes rozptýlení v diaspoře si Židé zachovali svou národní a kulturní identitu, často prostřednictvím udržování jazyka (hebrejštiny) a sdíleného náboženského a kulturního dědictví.
Moderní definice
Etnická skupina: V současnosti se slovo Žid používá pro příslušníky specifické etnické skupiny, která zahrnuje i židovský národ ve státě Izrael a židovské menšiny v diaspoře.
Dělení: V rámci židovské populace se vyčleňují různé skupiny, například Aškenázové (Židé evropského původu) a Sefardové (Židé z Pyrenejského poloostrova a Středomoří).
Přehled od AI
Mezi známé osobnosti židovského původu patří vědci jako Albert Einstein a Sigmund Freud, spisovatelé jako Franz Kafka, Egon Erwin Kisch a Max Brod, hudebníci jako Gustav Mahler, a politici jako David Ben Gurion, ale také mnoho osobností z oblasti umění a kultury, jako například herečka Natalie Portmanová.
Věda a akademická sféra
Albert Einstein: Americký teoretický fyzik německo-židovského původu, držitel Nobelovy ceny za fyziku, jeden z nejvýznamnějších vědců 20. století.
Sigmund Freud: Rakouský neurolog a psychiatr, zakladatel psychoanalýzy.
Emmy Noetherová: Německá matematička, známá svou prací v oboru abstraktní algebry.
Literatura a umění
Franz Kafka: Pražský německy píšící spisovatel, významný představitel moderní literatury.
Egon Erwin Kisch: Německy píšící spisovatel a reportér, přezdívaný "Zuřivý reportér".
Max Brod: Pražský německy píšící spisovatel, překladatel a hudebník, přítel Franze Kafky.
Gustav Mahler: Rakouský skladatel a dirigent židovského původu, jeden z hlavních představitelů pozdně romantické hudby.
Marc Chagall: Bělorusko-francouzský malíř, jehož umění je charakteristické používáním snových a surrealistických obrazů.
Natalie Portmanová: Izraelsko-americká herečka, držitelka Oscara.
Politika a historie
David Ben Gurion: První izraelský premiér, klíčová osobnost v založení Státu Izrael.
Další známé osobnosti
Hugo Haas: Český herec, zpěvák a režisér židovského původu, který působil v Národním divadle a později v Hollywoodu.
Miloš Kopecký: Významný český herec a divadelní osobnost.
Jan Kraus: Český herec, scénárista, dramatik a moderátor.
Přehled od AI
Mezi známé politiky židovského původu patří Fedor Gál (český politik, publicista a novinář), Edward Beneš a Tomáš Garrigue Masaryk (prezidenti Československa, kteří podporovali židy), a také Roman Abramovič (rusko-izraelský oligarcha, politik a podnikatel). Mezi další politiky židovského původu patří například David Rath (bývalý český politik) a Miroslav Kalousek (bývalý český ministr financí).
Zde jsou podrobnější informace:
Českoslovenští politici:
Fedor Gál: Významný český politik, novinář a publicista, jedna z klíčových osobností sametové revoluce a přechodu k demokracii.
Tomáš Garrigue Masaryk: První prezident Československa, který byl vnímán jako symbol tolerance a demokracie v meziválečném Československu.
Edvard Beneš: Druhý prezident Československa, rovněž symbol tolerance a podporovatel židovského obyvatelstva v zemi.
David Rath: Bývalý český politik a lékař, člen ČSSD.
Miroslav Kalousek: Bývalý český ministr financí a dlouholetý politik, člen KDU-ČSL.
Mezinárodní politici:
Roman Abramovič: Ruský podnikatel a politik židovského původu, bývalý gubernátor Čukotky.
Poznámka: Seznam "židovských politiků" je obsáhlý a obsahuje mnoho osobností. Politici jako Masaryk a Beneš sice neměli židovský původ, ale pro židovské obyvatelstvo v Československu představovali důležitou oporu a symbol demokracie.
Přehled od AI
Mezi významné evropské politiky židovského původu patří například George Soros (finančník a filantrop z Maďarska), Pavel Tigrid (český politik a publicista) či Jiří Pelikán (český politik, novinář a poslanec Evropského parlamentu za Itálii). Tito lidé se prosadili v různých oblastech politiky, kultury a veřejného života.
Příklady politiků židovského původu v Evropě:
George Soros
(Maďarsko/USA): Finančník a multimiliardář, významný filantrop světového významu.
Pavel Tigrid
(Československo/Česko/Francie): Spisovatel, publicista a politik, významný představitel českého protikomunistického exilu.
Jiří Pelikán
(Československo/Itálie): Novinář, politik a poslanec Evropského parlamentu za Itálii, jehož původ byl židovský.
Tento seznam není vyčerpávající, ale uvádí některé známé osobnosti. Kategorií politiků židovského původu se zabývají například i webové stránky Wikipedie.
Volodymyr Zelenskyj
https://cs.m.wikipedia.org/w/index.php?title=Kategorie
Kategorie:Židovští politici
Dtto
Lidé se také ptají
Kdo byl dřív, Palestina nebo Izrael?
Přehled od AI
Dříve existovalo území známé jako Palestina, na kterém si Evropští Židé začali nárokovat svůj stát. V roce 1948 byl na části tohoto území vyhlášen moderní Stát Izrael. Dříve tedy bylo území, dnes rozdělené na Stát Izrael a Palestinu, pouze Palestina, která však nebyla státem v moderním slova smyslu.
Historický kontext
Britský mandát Palestina: V období od roku 1920 do roku 1948 bylo území pod správou Velké Británie pod názvem Britský mandát Palestina.
Sionistické hnutí: Na toto území v té době migrovali evropští Židé, kteří si na základě biblických příslibů nárokovali "Zemi izraelskou" a usilovali o vznik židovského státu.
Vznik Izraele: 14. května 1948, den před ukončením Britského mandátu, byl na části tohoto území vyhlášen Stát Izrael. Tento akt byl reakcí na rozhodnutí OSN o rozdělení území na židovský a arabský stát.
Vznik Palestiny: Po roce 1967, kdy Izrael obsadil další území, se stupňuje konflikt s palestinským arabským obyvatelstvem. Následně dochází k procesu vedoucímu k vytvoření Palestinské národní autonomie v roce 1994.
Odkud pocházejí Palestinci?
Jejich potomci byli starověcí semitští Kananejci, kteří žili v době bronzové na území Kanaánu, kde se dnes nalézají západní Sýrie, Libanon, Palestina a Izrael. Na základě testů DNA z roku 2020 bylo zjištěno, že Palestinci mají 81–87 % genů původních obyvatel Levanty, kteří žili v regionu v období 2100–1550 př.
Arabští občané Izraele se označují jako Izraelci nebo Palestinci anebo Arabové. Organizace pro osvobození Palestiny v roce 1968 definovala „Palestince“ jako „ty Araby, kteří do roku 1947 sídlili v Palestině bez rozdílu toho, zda byli vyhnání nebo tam zůstali.
https://cs.wikipedia.org
Palestinci - Wikipedie
Náboženství S islámskou expanzí v 7. století velká část obyvatel Palestiny přijala sunnitský islám, nicméně část obyvatelstva z byzantských dob zůstávala křesťany, kteří se dnes hlásí k různým denominacím. Podle údajů českého ministerstva zahraničí se jedná o 98 % muslimů a 2 % křesťanů.
https://cs.wikipedia.org
Palestinci - Wikipedie
Izrael je jediná země na světě, kde jsou většina obyvatel Židé. Podle Centrálního statistického úřadu byla izraelská populace k roku 2005 tvořena ze 76,1 % židy, 16,2 % muslimy, 2,1 % křesťany a 1,6 % Drúzy. Zbylá 4 % populace se nepřihlásily k žádnému náboženství.
https://cs.wikipedia.org
Náboženství v Izraeli - Wikipedie
Přehled od AI
Ne, izraelci nejsou původem arabové, ačkoli židovský národ je s Araby etnicky příbuzný (oba jsou semitské národy) a žije na stejných územích. Izraelci jsou především Židé, což je odlišná národní a náboženská skupina, která se formovala tisíce let na Blízkém východě. Arabové tvoří v Izraeli arabskou menšinu, která se z většiny identifikuje jako muslimové, křesťané nebo Drúzové.
Původ izraelců
Židé: Většina obyvatel Izraele jsou Židé, semitský národ, který má kořeny na Blízkém východě.
Imigrace: Mnoho izraelských Židů se narodilo přímo v Izraeli, ale někteří jsou imigranti z různých částí světa, včetně Evropy, Ameriky, Asie a Afriky, tedy i z Arabského světa.
Vznik: Židovský národ a jeho náboženství jsou staré tisíce let, s kořeny v oblasti Blízkého východu a pravlasti v oblasti dnešního Izraele a Palestiny.
Původ arabských obyvatel Izraele
Izraelští Arabové: Jedná se o menšinovou skupinu obyvatel Izraele, která přispívá k celkovému národnímu složení státu.
Náboženství: Izraelští Arabové jsou z velké části muslimové, ale jsou mezi nimi i křesťané a Drúzové.
Práva: Izraelští Arabové mají v Izraeli plná občanská práva, včetně práva na vlastní politické strany, zastoupení v parlamentu a přístup ke vzdělání a zdravotní péči.
Přehled od AI
Židé praktikují judaismus, jedno z nejstarších monoteistických náboženství světa, které uctívá jediného Boha. Klíčovými aspekty judaismu jsou dodržování náboženských zákonů a rituálů, které se odrážejí v každodenním životě, a víra v to, že jsou vyvoleným národem Boha. Mezi různými směry judaismu patří ortodoxní a liberální větev, přičemž židovská identita je spojena s národností, kulturou a vírou.
Klíčové aspekty judaismu:
Monoteismus: Úcta k jedinému Bohu, přičemž uctívání jiných bohů, soch či přírodních úkazů je zakázáno.
Náboženské zákony: Židovská víra se řídí souborem zákonů, které zahrnují pravidla pro rituály, morálku a dokonce i hygienu, jak je popsáno v Toře.
Zákon a smlouva: Židé věří, že jsou vyvoleným národem a že dodržování Božích zákonů je důležitou součástí jejich smlouvy s Bohem.
Tóra a Tanach: Základním písemným zdrojem judaismu je Tóra (prvních pět knih Mojžíšových), která je součástí Tanachu.
Šabat: Dodržování dne odpočinku, které je důležitou součástí židovského života.
Košer potraviny: Judáistické zákony týkající se potravin, které určují, co je povoleno jíst.
Důležité pojmy a směry:
Emuna: Hebrejské slovo pro víru v judaismu.
Charedim: Nejkonzervativnější směr judaismu, známý také jako ultraortodoxní.
Konverze: Je možné přijmout židovskou víru skrze konverzi.
Židovská obec: Může být centrem náboženského a kulturního života, kde se Židé setkávají a podporují.
Judaismus je nejen náboženstvím, ale také kulturním a národnostním fenoménem, který zahrnuje historii, jazyk, filozofii a způsob života.
Většina Arabů se hlásí k islámu, menší část pak ke křesťanství. Zeměmi arabského světa jsou především Maroko, Mauritánie, Alžírsko, Tunisko, Libye, Egypt, Súdán, Saúdská Arábie, Jemen, Omán, Spojené arabské emiráty, Kuvajt, Katar, Bahrajn, Libanon, Jordánsko, Sýrie, Irák a Palestina.
https://cs.wikipedia.org
Arabové - Wikipedie
Přehled od AI
Judaismus a islám se liší především v tom, že islám považuje Korán za konečné a dokonalé zjevení Božího slova a proroka Mohameda za posledního proroka, zatímco judaismus se opírá o Tóru a neuznává Proroka Mohameda ani Korán. Obě náboženství jsou však monoteistická, uctívají jediného Boha, a sdílí mnoho společných proroků a příběhů z abrahámovské tradice.
Klíčové rozdíly:
Proroci a zjevení:
Islám: Věří, že Korán je konečné zjevení od Boha (Alláha), které bylo zjeveno proroku Mohamedovi, čímž bylo dokončeno předchozí zjevení.
Judaismus: Považuje Tóru za primární a konečné Boží zjevení dané Mojžíšovi a neuznává Mohameda jako proroka ani Korán jako božský text.
Pojetí Boha:
Islám: Muslimové uctívají jednoho Boha (Alláha).
Judaismus: Věří v jednoho Boha.
Společné prvky:
Obě náboženství jsou abrahámovská, sdílející sdílené proroky a příběhy, a mají silný monoteistický základ.
Islám uznává Mojžíše a Tóru jako Boží zjevení, i když věří, že původní text byl změněn.
Postoj k jinověrcům:
V islámu existuje tradiční princip mírového soužití s židy a křesťany (tzv. lid Knihy), kteří jsou povinni platit speciální daň, zatímco jiná náboženství mohou být zakázána.
Judaismus má pevně dané zákony a tradice, které se liší od islámských zvyklostí, například v potravinových pravidlech.
AI™∆
https://jirina-vondrak-kiszkova.estranky.cz/clanky/history.html