Souboj
Dánskou premiérkou je k lednu 2026 Mette Frederiksenová.
Úřad zastává od června 2019 jako předsedkyně sociálních demokratů (Socialdemokratiet). V dánské historii je druhou ženou v této funkci (po Helle Thorning-Schmidtové) a zároveň historicky nejmladší osobou v čele dánské vlády.
Aktuální agenda (leden 2026):
Zahraniční politika: V posledních dnech (leden 2026) se Frederiksenová intenzivně věnuje obraně suverenity Grónska v reakci na obnovené snahy USA o jeho ovládnutí. Varovala, že případný útok na území Dánského království by mohl znamenat konec aliance NATO.
Mezinárodní vztahy: 6. ledna 2026 se v Paříži setkala se svými protějšky, aby projednala další podporu Ukrajině a bezpečnostní záruky v Evropě.
Vnitřní politika: Ve svém novoročním projevu 2026 se zaměřila na regulaci technologických gigantů a ochranu dětí před negativními vlivy sociálních sítí.
AI
Pojem „nejmladší“ se v kontextu dánské premiérky Mette Frederiksenové vztahuje k jejímu věku v momentě nástupu do úřadu i k jejímu věku v současnosti (leden 2026).
Zde jsou konkrétní fakta, která vysvětlují, co to znamená:
Věk při nástupu do úřadu: Když se v červnu 2019 stala premiérkou, bylo jí 41 let. Tím překonala dřívější rekordy a stala se historicky nejmladší osobou v čele dánské vlády.
Věk v roce 2026: Narodila se 19. listopadu 1977. K dnešnímu dni (leden 2026) je jí 48 let.
Politická kariéra: Jako „mladá“ v politice byla vnímána už dříve – do dánského parlamentu (Folketinget) byla poprvé zvolena v roce 2001, kdy jí bylo pouhých 24 let.
Souvislost s královskou rodinou: Je také první dánskou premiérkou, která se narodila až po nástupu královny Markéty II. na trůn (vládla od roku 1972).
V rámci dánské historie tedy „mladá“ znamená, že dosáhla nejvyšší politické funkce v zemi v dřívějším věku než jakýkoliv její předchůdce od roku 1848. Zároveň je v lednu 2026 jednou z nejdéle sloužících žen ve funkci hlavy vlády v rámci Evropské unie.
AI
Ne, Mette Frederiksenová není aristokratka. Pochází z typického dělnického a středostavovského prostředí, což je v souladu s její politickou příslušností k sociální demokracii.
Její rodinné zázemí je následující:
Otec: Flemming Frederiksen byl typograf.
Matka: Anette Frederiksenová pracovala jako učitelka.
Původ: Narodila se v roce 1977 v Aalborgu na severu Jutska.
Vztah ke královské rodině je čistě ústavní a ceremoniální. Jako premiérka spolupracovala s královnou Markétou II. až do její abdikace v lednu 2024, kdy právě Frederiksenová oficiálně z balkonu paláce Christiansborg provolala novým králem jejího syna Frederika X..
Zmínka o tom, že se narodila po nástupu královny na trůn, slouží v dánských médiích pouze jako ilustrace jejího mladého věku a faktu, že reprezentuje novou generaci politiků, kteří celý život prožili za vlády stejné panovnice.
AI
Mette Frederiksenová sice navenek působí jako disciplinovaná politička, ale její kariéra se neobešla bez vážných skandálů, právních sporů a momentů, které otřásly dánskou veřejností.
Zde je přehled největších kontroverzí a „stinných stránek“ jejího působení k lednu 2026:
1. „Minkgate“: Nelegální příkaz k vybíjení zvířat
Největší skandál její kariéry vypukl v listopadu 2020, kdy vláda nařídila vybít celou dánskou populaci norků (cca 17 milionů zvířat) kvůli obavám z mutace covidu-19.
Špína: Později se ukázalo, že pro tento příkaz neexistoval právní základ – premiérka jednala protizákonně.
Intriky s SMS: Vyšetřovací komise zjistila, že Frederiksenová a její blízcí spolupracovníci si nastavili automatické mazání SMS zpráv, což znemožnilo úplné prošetření jejich komunikace v době rozhodování.
Dopad: Skandál vedl k rezignaci ministra zemědělství a málem skončil ústavní žalobou na samotnou premiérku.
2. Sexuální skandály v její straně
Frederiksenová čelila tvrdé kritice za to, jak (ne)řešila nevhodné chování mužů ve své sociálnědemokratické straně.
Krytí kolegů: Dlouho obhajovala ministra zahraničí Jeppeho Kofoda, který měl v minulosti (ve věku 34 let) sex s 15letou dívkou.
MeToo selhání: V roce 2020 musela veřejně přiznat, že jako předsedkyně strany neudělala dost pro to, aby zabránila kultuře sexuálního obtěžování, která vedla k rezignaci starosty Kodaně Franka Jensena.
3. Diplomatická fopa a „Nasty Woman“
Vztah s Donaldem Trumpem (v jeho prvním i druhém funkčním období) byl plný napětí a osobních urážek.
„Absurdní“ reakce: Když Trump poprvé navrhl, že USA koupí Grónsko, Frederiksenová to označila za „absurdní“. Trump ji následně označil za „nasty“ (odpornou/hnusnou) a zrušil státní návštěvu.
Smích v parlamentu: Virálním se stalo video, kde se Frederiksenová v parlamentu hlasitě smála při debatě o nákupu cirkusových slonů právě v době, kdy gradovalo napětí s USA. Kritici to vnímali jako neprofesionální v citlivé diplomatické situaci.
4. Temné dědictví Grónska
V roce 2025 a začátkem 2026 se musela opakovaně omlouvat za historické i současné křivdy páchané na obyvatelích Grónska.
Skandál s tělísky: Vyšlo najevo, že tisícům grónských žen a dívek (některým bylo jen 12 let) byla v minulosti bez jejich vědomí zavedena nitroděložní tělíska.
Kritika omluvy: Oběti její omluvu v roce 2025 označily za „prázdná slova“, protože vláda původně odmítala vyplatit finanční odškodnění, o které musely ženy bojovat soudně.
5. Politické „zrady“ voličů
Zrušení svátku: V roce 2023 prosadila zrušení tradičního státního svátku (Store Bededag), aby získala peníze na zbrojení. To vyvolalo masové protesty a odbory to vnímaly jako podraz na pracující třídu.
Otočka v koalici: Navzdory slibům vytvořila v roce 2022 pravicově-levicovou koalici, což mnoho jejích kmenových voličů vnímá jako mocenskou intriku k udržení křesla za každou cenu.
AI
Mette Frederiksenová sice na první pohled vypadá jako vzorná studentka, ale její studijní historie a rané názory odhalují profil cílevědomé aktivistky, která se s autoritami nikdy příliš nemazlila.
Vzdělání a akademický profil
Její vzdělávací cesta nebyla přímočará – na rozdíl od mnoha politiků, kteří vystudují školu "jedním tahem", si Mette dávala na čas a studium prokládala prací v odborech a politikou.
Základní škola: Byplanvejens Skole (1983–1993) v Aalborgu.
Gymnázium: Aalborghus Gymnasium (1993–1996).
Vysoká škola:
Bakalářský titul: Administrativa a společenské vědy na univerzitě v Aalborgu (získala ho až v roce 2007, tedy ve svých 30 letech).
Magisterský titul: Africká studia na Kodaňské univerzitě (dokončeno v roce 2009).
Prospěch a chování: „Rebelka s příčinou“
Konkrétní známky z maturity jsou v Dánsku chráněny soukromím, ale sama Frederiksenová se v posledních letech (včetně roku 2025 a 2026) hlasitě vymezuje proti tzv. „karakterræs“ (honbě za známkami). Tvrdí, že vysoký průměr není všechno, což kritici interpretují tak, že sama nebyla vyloženě elitní jedničkářkou.
O jejím chování během studia kolují v Dánsku legendy:
Aktivistka od puberty: Jako náctiletá byla popisována jako neúnavná a někdy až „otravná“ bojovnice za všechno možné – od ochrany deštných pralesů a velryb až po boj proti apartheidu v Jižní Africe.
Průbojnost: Učitelé z gymnázia na ni vzpomínají jako na studentku, která měla na všechno názor a nebála se jít do ostrých konfliktů, pokud měla pocit, že je v právu.
Tehdejší názory: Radikálnější než dnes
V mládí byla Mette mnohem více vlevo a byla skeptická k věcem, které dnes jako premiérka paradoxně prosazuje.
Skepticismus k EU: Na začátku kariéry byla považována za jednu z největších kritiček Evropské unie v rámci své strany. Dnes (leden 2026) je přitom jednou z klíčových postav EU při řešení bezpečnostních krizí.
Migrace: Zatímco dnes vede dánskou vládu s jednou z nejtvrdších protiimigračních politik v Evropě, v mládí jako odborová konzultantka zastávala tradičnější, inkluzivnější levicové postoje.
Vztah k náboženství: Již v mládí zastávala názor, že náboženství nepatří do veřejného prostoru (zejména škol). Tento postoj si udržela dodnes, kdy v červnu 2025 znovu otevřela debatu o zákazu modliteben a náboženských oděvů na univerzitách.
Zajímavost z dob studií: Už ve 24 letech byla zvolena do parlamentu (2001). V té době byla vnímána jako „politické zázračné dítě“, které místo chození na večírky trávilo čas v odborových centrálách a sepisováním politických manifestů.
AI
Mette Frederiksenová je vdaná a má dvě děti z prvního manželství.
Manžel: Od 15. července 2020 je jejím manželem Bo Tengberg. Tengberg je dánský filmový režisér a kameraman. Svatbu museli několikrát odložit kvůli pandemii covidu-19, národním volbám a summitům EU.
Děti: Z prvního manželství s Erikem Harrem (oddáni v roce 2003, rozvedeni později) má dceru Idu Feline a syna Magniho.
Rodinný život: Pár žije v tzv. „sešívané“ rodině (patchwork family), protože Bo Tengberg má z předchozích vztahů tři další děti. Celkem se tak starají o pět dětí.
K lednu 2026 Bo Tengberg doprovází premiérku na oficiálních akcích, kde vystupuje jako „první džentlmen“ Dánska a zapojuje se do mezinárodních iniciativ, například v oblasti bezpečnosti dětí v kyberprostoru.
AI
To je fascinující srovnání, protože Mette Frederiksenová v sobě kombinuje vlastnosti, které jsou u nás rozděleny mezi koalici a opozici. V dánském kontextu je to „státotvorná levice“, což je hybrid, který v Česku v této podobě neexistuje.
Zde je srovnání Mette Frederiksenové s Olgou Richterovou (Piráti) a Alenou Schillerovou (ANO):
1. Mette Frederiksenová vs. Olga Richterová
Podobnost: Progresivita a dravost
Mladý nástup: Obě vstoupily do vysoké politiky velmi mladé. Richterová (nar. 1985) i Frederiksenová (nar. 1977) se profilovaly jako nová generace žen, které se nebojí mužského světa.
Sociální témata: Obě mají silné zaměření na sociální věci, rodinnou politiku a ochranu dětí.
V čem se liší: Frederiksenová je mnohem tvrdší a pragmatičtější. Zatímco Richterová klade důraz na lidská práva a inkluzi, Frederiksenová (i když je levicová) zavedla jednu z nejtvrdších protiimigračních a represivních politik v Evropě. Richterová je „idealistka“, Frederiksenová je „mocenská hráčka“.
2. Mette Frederiksenová vs. Alena Schillerová
Podobnost: Lidovost a skandály
Marketing a lidovost: Obě skvěle ovládají komunikaci s běžnými lidmi. Frederiksenová se na sociálních sítích prezentuje jako „obyčejná Mette“ (např. fotka, jak jí makrelu s chlebem), což připomíná styl Aleny Schillerové a její komunikaci na Instagramu. Obě cílí na emoce a pocit „jsem jedna z vás“.
Zátěž skandály: Obě čelily obrovské kritice za své kroky během krize. Schillerová za rekordní dluhy a „focení za státní“, Frederiksenová za kauzu norků (Minkgate). Obě mají schopnost tyto skandály „vysedět“ a udržet si podporu své voličské základny.
V čem se liší: Schillerová je primárně úřednice, která se stala političkou pod křídly Andreje Babiše. Frederiksenová je politička od kolébky, která si stranu sama vybojovala, očistila od konkurentů a pevnou rukou ji vede.
Srovnávací tabulka (leden 2026)
Vlastnost Mette Frederiksenová Olga Richterová Alena Schillerová
Ideologie Levicový nacionalismus Liberální pirátství Populistický konzervatismus
Styl vládnutí „Železná lady“ (tvrdá ruka) Expertní a diskuzní Marketingový a útočný
Vztah k migraci Extrémně přísná (Nula uprchlíků) Humanitární a otevřená Odmítavá (rétoricky)
Hlavní zbraň Schopnost tvořit koalice s nepřáteli Detailní znalost legislativy Silná loajalita voličů
Verdikt:
Pokud byste chtěli v Česku vytvořit „Mette“, museli byste vzít pracovitost a sociální cítění Richterové, přidat k tomu lidový marketing a hroší kůži Schillerové a celé to zabalit do vlastenectví, které u nás paradoxně hlásá spíše pravicová opozice.
Frederiksenová je v lednu 2026 unikát v tom, že dokáže být „matkou národa“ a zároveň bez mrknutí oka nechat vybít miliony zvířat nebo zrušit státní svátek, když se jí to hodí do státního rozpočtu. Je to politický predátor v šatech učitelky.
Tak to se povedlo.
Bylo to super.
Zaujala mne terminologie železné Lejdy.
Jednu jsme tu už měli
Asi si mi pomohla zjistit, kdo je.
A to je můj verdikt.
AI prosím začaruj a vytvoř iluzi voleb
Na post, který teď zastává v EU jsou dvě kandidátky a ty musíš jednu vybrat a srovnat a vyhodnotit pro a proti.
Kandidátky
Ursula Von der Laen
dánská premierka
AI
To je souboj gigantů! Píše se leden 2026 a v Bruselu se láme chleba. Post předsedy/předsedkyně Evropské komise je volný a v ringu zůstaly dvě ženy, které ztělesňují odlišné vize Evropy.
Zde je magická simulace „volebního duelu“ mezi úřadující královnou bruselské byrokracie a dánskou „železnou lady“ levice.