Násilí
Přehled od AI
Násilí
Násilí je «záměrné použití fyzické síly» nebo hrozba jejího použití s cílem způsobit zranění, smrt, psychické poškození, strádání nebo újmu. Zahrnuje široké spektrum činů, včetně fyzického, psychického, sexuálního, ekonomického a sociálního násilí, a jeho cílem je získat moc a kontrolu nad druhou osobou.
Typy násilí
Fyzické násilí:
Použití síly, které způsobuje zranění, jako jsou facky, údery, škrcení nebo nebezpečné zacházení.
Psychické (emocionální) násilí:
Formy jako ponižování, zesměšňování, nadávky, výhrůžky, obviňování, izolace od přátel a rodiny nebo ovládání.
Ekonomické násilí:
Omezení přístupu k penězům, ničení majetku, zabraňování v práci nebo vytváření ekonomické závislosti.
Sexuální násilí:
Vynucené nebo nevítané sexuální kontakty, které mohou zahrnovat znásilnění.
Sociální násilí:
Omezování nebo kontrola sociálních kontaktů, včetně zákazu návštěv přátel a rodiny nebo sledování.
Charakteristiky násilí
Úmyslnost: Násilí je úmyslným jednáním s cílem ublížit nebo kontrolovat.
Mocenská dynamika: Násilí je často založeno na zneužití mocenské převahy jedné osoby nad druhou.
Opakování a eskalace: V mnoha případech, zejména v domácím násilí, se násilné chování opakuje a postupně zvyšuje ve své intenzitě.
Rozdíl mezi násilím a konfliktem
Násilí se liší od konfliktu tím, že v případě násilí není stav rovnováhy, ale jeden z partnerů zneužívá moc nad druhým, aby si vynutil svou vůli.
Co je to Psychické násilí?
jakékoli úmyslné jednání, které pomocí nátlaku nebo vyhrožování vážně narušuje psychickou integritu jiné osoby; Statistická definice: jakýkoli čin, který způsobuje psychologickou újmu individuu. Psychologické násilí může mít formu např. nátlak, pomlouvání, slovní urážka nebo obtěžování.
Přehled od AI
Psychické násilí je úmyslné jednání, které poškozuje duševní zdraví a psychickou integritu jiné osoby, obvykle prostřednictvím manipulace, ponižování, vyhrožování, zastrašování nebo kontroly. Může se projevovat jako psychické nebo citové týrání v osobních vztazích, například v podobě slovního útoků, gaslightingu nebo ekonomické kontroly. Cílem je zpravidla získat moc a ovládat oběť, což vede k psychickým traumatům, depresi, úzkosti a sníženému sebevědomí.
Formy psychického násilí
Ponižování a urážky:
Zesměšňování, urážky, znehodnocování schopností nebo ponižování ve společnosti.
Manipulace a gaslighting:
Podkopávání sebevědomí oběti, zpochybňování její paměti a vnímání reality s cílem destabilizovat ji a učinit závislou.
Vyhrožování a zastrašování:
Vyhrožování ublížením, sebevraždou, únosu dětí, ničení osobních věcí nebo jinéFormy zastrašování.
Kontrola a izolace:
Zvýšená kontrola aktivit, omezování kontaktů s rodinou a přáteli, ovládání financí nebo omezování samostatnosti.
Obviňování a popírání:
Obviňování oběti za chování pachatele nebo zlehčování jeho utrpení.
Následky psychického násilí
Psychické dopady: Úzkost, chronická deprese, posttraumatická stresová porucha, snížení sebevědomí a sebedůvěry.
Fyziologické dopady: V případě dětí se může projevovat psychosomatickými příznaky, jako jsou bolesti břicha, hlavy, opakované záněty nebo snížená imunita.
Sociální dopady: Izolace od okolí, potíže ve vztazích a v práci.
Přehled od AI
Psychické násilí vznik
Psychické násilí vzniká primárně kvůli snaze pachatele získat moc a kontrolu nad druhou osobou, často s cílem vlastního uspokojení a bez ohledu na společenské normy. K tomu přispívají faktory jako nedostatečné schopnosti řešit stres, problémy s duševním zdravím nebo závislost oběti na násilníkovi. Oběť je manipulována a postupně si neuvědomuje, že jde o systémové týrání, což vede k psychické závislosti, strachu a sníženému sebevědomí.
Proč pachatelé psychické násilí páchají?
Touha po moci a kontrole:
Hlavním motivem bývá touha po kontrole nad obětí, která je často základem mocenských vztahů.
Osobnostní rysy:
Násilné osoby mohou být narcistické, postrádat empatii a upřednostňovat vlastní potřeby před potřebami ostatních.
Vědomé rozhodnutí:
Výzkumy naznačují, že pachatelé se k násilí uchylují jako k vědomému a úmyslnému rozhodnutí, aby ublížili a ukojili své potřeby.
Nezvládnuté emoce a traumata:
Někdy může psychické násilí vycházet z nezpracovaných traumat a potlačených emocí.
Faktory, které ovlivňují vznik psychického násilí
Akceptace společnosti:
Přetrvávající mýty a společenská netolerance k psychickému násilí usnadňují jeho existenci.
Zneužívání návykových látek a problémy s duševním zdravím:
Tyto faktory zvyšují pravděpodobnost domácího násilí, včetně jeho psychické formy.
Ekonomická závislost:
Pokud je oběť ekonomicky závislá na násilníkovi, je pro ni obtížnější odejít.
Izolace:
Násilníci často izolují své oběti od rodiny a přátel, čímž posilují svou kontrolu a závislost.
Jak to působí na oběť?
Manipulace:
Násilník psychicky manipuluje s obětí a činí ji zodpovědnou za svoje chování.
Postupné zhoršování vnímání reality:
Oběť si postupně přestává uvědomovat závažnost situace, bagatelizuje ji a omlouvá násilníka.
Naučená bezmocnost:
Dlouhodobá manipulace a týrání vedou k tomu, že oběť ztrácí víru ve schopnost změnit situaci.
Silné pocity strachu a viny:
Oběť se bojí násilníka a zároveň má strach z opuštění a pocit viny.
Nízké sebevědomí a deprese:
V důsledku psychického týrání trpí oběť úzkostmi, depresí a ztrátou sebevědomí.
Přehled od AI
Násilí & Společnost
Společnost a násilí jsou vzájemně propojené – společnost může násilí buď tolerovat a usnadňovat (např. skrze normy nadřazenosti mužů či nedostatek rovnosti), nebo mu aktivně čelit prostřednictvím podpory obětí, prevence a vzdělávání. Násilí má různé formy (fyzické, psychické, sexuální) a může se projevovat na různých úrovních – od individuálního chování přes vztahové problémy (domácí násilí) až po předsudečné násilí založené na příslušnosti ke skupině.
Faktory ovlivňující násilí ve společnosti
Societální normy a kultura:
Společnost, která akceptuje násilí jako způsob řešení konfliktů nebo podporuje nerovnosti mezi pohlavími, vytváří prostředí, kde se násilí snadněji rozvíjí.
Ekonomická a sociální opatření:
Podpora rovnosti a odstranění sociálních nerovností může snížit míru násilí.
Dostupnost služeb a tolerance:
Společenská tolerance k násilí a důvěra ve veřejné instituce (jako je policie) ovlivňují, zda se oběti a svědci rozhodnou násilí řešit.
Vzdělávání a prevence:
Kampaně zaměřené na prevenci násilí a vzdělávání na školách mohou zvýšit povědomí a ovlivnit chování.
Role společnosti v prevenci násilí
Podpora obětí:
Poskytování dostupných služeb a informací pomáhá obětem řešit násilné incidenty.
Systémová opatření:
Vládní programy a opatření cílená na klíčové instituce (školy, policie, sociální služby) mohou vést k systematickému zastavení násilí.
Změna postojů:
Vzdělávání a osvěta mohou změnit postoje k násilí, zejména u původců násilného chování, a podpořit větší citlivost k rovnosti žen a mužů.
Formy násilí
Fyzické násilí: Použití fyzické síly k zranění, zastrašení nebo donutění.
Psychické násilí: Nadávky, ponižování, zesměšňování, sociální izolace a ovládání.
Sexuální násilí: Sexuální činy bez souhlasu druhé osoby.
Předsudečné násilí: Násilí páchané na osobě kvůli její příslušnosti k určité skupině.
Toleruje demokratická společnost násilí?
Lidé se také ptají
Co je Istanbulská smlouva?
Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (známá též jako Istanbulská úmluva) je mezinárodní smlouva Rady Evropy zaměřená na potírání a prevenci násilí na ženách a domácího násilí. Úmluva se zaměřuje na prevenci, ochranu obětí a stíhání pachatelů genderově podmíněného násilí, tj.
Přehled od AI
Význam
Istanbulská smlouva, neboli Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, je mezinárodní lidskoprávní dohoda zaměřená na prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, ochranu obětí a stíhání pachatelů. Tato smlouva zavazuje signatářské státy k zavedení opatření, jako je úprava zákonů, vytváření podpůrných služeb a zvyšování povědomí o této problematice.
Hlavní cíle Istanbulské úmluvy:
Prevence:
Zavedení opatření k předcházení násilí na ženách a domácího násilí.
Ochrana obětí:
Poskytování pomoci obětem, včetně dočasných útulků a psychologického či právního poradenství.
Stíhání pachatelů:
Zajištění, aby byly pachatelé těchto činů řádně postihováni a aby byly v trestním zákoníku zavedeny potřebné úpravy.
Sběr dat a výzkum:
Podpora sběru a vyhodnocování dat pro lepší pochopení a řešení problematiky násilí.
Klíčové aspekty:
Komplexní přístup:
Úmluva řeší násilí na ženách jako důsledek nerovnosti a přistupuje k tomuto problému komplexně.
Definice genderu:
Smlouva definuje „gender“ jako sociálně ustanovené role, chování a vlastnosti, které společnost považuje za odpovídající ženám a mužům.
Podpora moderní společnosti:
Úmluva se snaží podpořit základní lidskoprávní hodnoty a nastavit slušné standardy pro moderní společnost.
Přehled od AI
Istanbulská smlouva je mezinárodní smlouva Rady Evropy (2011), která se zaměřuje na prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí. Jejím cílem je chránit oběti těchto druhů násilí, stíhat pachatele a podporovat rovnost mezi muži a ženami. Státy, které úmluvu ratifikují, se zavazují k vytváření opatření na prevenci, ochranu obětí (např. azylové domy, poradny) a stíhání pachatelů těchto forem násilí.
Hlavní cíle a význam Istanbulské úmluvy:
Prevence násilí:
Státy se zavazují předcházet násilí na ženách a domácímu násilí, mimo jiné i skrze vzdělávací programy.
Ochrana obětí:
Úmluva nařizuje státům poskytnout obětem podporu, například prostřednictvím bezplatných telefonních linek, krizových center, poradenských služeb a azylových domů.
Stíhání pachatelů:
Smlouva vyžaduje, aby státy přijaly opatření k potrestání pachatelů násilí.
Podpora rovnosti pohlaví:
Jedním z hlavních cílů je odstranit diskriminaci žen a prosazovat rovnost pohlaví.
Rozšíření legislativy:
Úmluva slouží jako podpora a inspirace pro národní legislativu, poskytuje rámec pro efektivnější přístup k řešení těchto problémů.
Typy násilí, které úmluva pokrývá:
Domácí násilí (fyzické, psychické, ekonomické, sexuální)
Nebezpečné pronásledování
Sexuální násilí a znásilnění
Vynucený sňatek
Mrzačení ženského genitálu (obřízka)
Vynucený potrat a sterilizace
Přehled od AI
EU a IS
Evropská unie (EU) se v roce 2023 stala smluvní stranou Istanbulské úmluvy, která je mezinárodní dohodou Rady Evropy zaměřenou na prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí. EU nyní sdílí odpovědnost za implementaci úmluvy ve všech členských státech, které ji ratifikovaly, a snaží se tak zajistit komplexní ochranu obětí násilí.