Dcera ...
Dcera
Dlouho jsem přemýšlela, zda tu ten příspěvek dám.
Jde o dceru policajta Hlaváče a předpokládám, že když jeho manželka měla dlouho na facebooku jejich svatební fotku, je to jeho dcera.
A k jejich rozvětvené rodině, kdy tam jsou i vnoučata, jen dodávám, že nikdo není součástí mé rodiny, a proto je tady tento příspěvek.
Je to pár let zpátky. Často cvičím na chodbě. Najednou slyším hluk a výtah zastavil na našem patře. Nejdříve jsem tomu nevěnovala pozornost, ale hluk neustával, tak jsem se podívala, co se děje. Z výtahu vystupovala dcera Hlaváče a měla kolo. Couvala. Někdo tam byl. Úlisný a slizký hlas se jí podbízel, že jí pomůže. Byla mi tehdy asi po ramena. Vzpomněla jsem si, jak kdysi obtěžovali ve výtahu někoho z mé rodiny. Hlavou mne prolétali myšlenky pro a proti. Bylo to zásadní rozhodnutí. Proč je na našem patře, když tu nikdo z její rodiny nebydlí.
Nakonec jsem otevřela dveře.
Byl vidět její vystrašený pohled.
Ten někdo ustoupil do výtahu.
Já pustila dveře výtahu a ten se rozjel nahoru.
S citem imitující mateřský pohled, jsem se jí zeptala, jestli je v pořádku.
Vyděšeně a s evidentní úlevou odpověděla že ano a odešla s kolem po schodech nahoru.
Je mi trapně se mi o tom zmiňovat, ale s tímto incidentem nemám nic společného. Uvádím to proto, že bych od jejich rodičů očekávala pozitivnější přístup, místo toho jsem terčem pomluv.
Úpřímně?
Dnes bych ty dveře neotevřela.
JVK